|
|
Obchodované druhy živočichů: srovnání IUCN a CITES
KORCH, Martin
Legální a nelegální obchod s volně žijícími druhy a planě rostoucími rostlinami stále roste a vytváří tak neustálý tlak na celé ekosystémy. Existuje však mnoho organizací, které se snaží tomuto problému zabránit a mezinárodní obchod regulovat. Mezi takové organizace se řadí IUCN a mezinárodní úmluva CITES. Bohužel kvůli nedostatečné koordinaci se počet obchodních záznamů neustále zvyšuje a může to vést k rychlému vymírání druhů. Cílem práce bylo zjistit překryv mezi kriticky ohroženými, ohroženými, zranitelnými a zároveň mezinárodně obchodovanými druhy pavouků (Araneae), stonožek (Chilopoda), paryb (Chondrichthyes), ryb (třídy: Actinopterygii, Dipneusti a Coelacanthii) a šelem (Carnivora) uvedených v Červeného seznamu druhů s druhy uvedenými v přílohách I, II či III mezinárodní úmluvy CITES. Z analýzy bylo zjištěno, že z 1 585 mezinárodně obchodovaných druhů dle IUCN není úmluvou CITES chráněno 42%. To je téměř polovina druhů, které jsou přehlíženy a potencionálně potřebují regulaci mezinárodního obchodu. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří vodní organismy (41%) a pouze jedno procento tvoři organismy terestrické.
|
|
|
Karyotypová variabilita stonožkovců (Myriapoda)
Kášová, Adéla ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o diploidních počtech chromozomů, jejich morfologii a chromozomovém mechanismu určení pohlaví u čtyřech tříd podkmene Myriapoda. Pozornost je zároveň věnována vzájemným fylogenetickým vztahům v rámci podkmene. Přehled literatury ukazuje míru prozkoumanosti cytogenetických charakteristik u jednotlivých tříd, která je zejména ve třídách Pauropoda a Symphyla stále velmi nízká a v rámci třídy Diplopoda je stále ještě velké množství řádů, kde nám tyto informace zcela chybí. Cytogenetické analýzy odhalily celkové rozpětí počtu chromozomů pro: Pauropoda 2n = 12 - 27, Symphyla 2n = 11 - 18, Chilopoda 2n = 14 - 54 a Diplopoda 2n = 8 - 30. V rámci všech čtyř tříd se vyskytují jak morfologicky nediferencované pohlavní chromozomy, tak systémy typu XX/XY a XX/X0. Navíc je u řádu Spirostreptida uváděný i systém X1X1X2X2/X1X20. Pouze u malého množství druhů z řádů Glomerida, Calipodida, Julida, Spirostreptida a Lithobiomorpha a čeledi Scutigerellidae se podařilo identifikovat výskyt NORů. V práci se také podařilo identifikovat některé neshody mezi údaji různých prací, kdy se ukazuje, že zejména některé starší studie byly postaveny na špatném pozorování chromozomů v karyotypu. Klíčová slova: Myriapoda, Pauropoda, Symphyla, Chilopoda, Diplopoda, chromozomy, karyotyp, fylogeneze, variabilita
|
|
|
Možnosti užití Chilopoda, Diplopoda a Isopoda: Oniscidea k bioindikaci relativně trvalých ekologických podmínek smrkových a bukových ekosystémů Moravskoslezských Beskyd
Lazorík, Martin
V lesnickém managementu je v dlouhodobém plánování využívána lesnická typologie. Jejím základem je lesní typ, který představuje relativně trvalou biocenózu s fytocenologickou podobností. Základem je poznání synuzie podrostu (rostlinné složky) doplněné o ekologické (stanovištní) charakteristiky. Na změny vývoje ekologických faktorů v ekosystému citlivě reaguje živočišná složka spíše než rostlinná. Proto je dlouhodobou snahou poznání bioindikační živočišné složky, která reaguje rychleji než flora na vyvolané změny v ekosystému. V síti 38 lokalit zahrnující 12 souborů lesních typů byl zhodnocen výskyt Diplopoda, Chilopoda a Isopoda: Oniscidea (metoda zemních pastí, 16,189 ex., 39 druhů). K vymezení environmentálních charakteristik bylo užito 30 meteostanic, využit byl podrobný pedologický průzkum včetně chemismu půdy a fytocenologický průzkum. Získaná data byla zpracována analýzou MNDS, PCA a CCA. Nejvýznamnějším faktorem byl pokryv bylinnou vegetací, obsah Ca, Mg v půdě. Významný byl i vliv souboru lesních typů, kde pomocí analýzy CCA bylo stanoveno celkové rozložení jednotlivých druhů. Všechny skupiny druhů Diplopoda, Chipoloda a Isopoda: Oniscidea byly vyhodnoceny jako významné v bioindikaci v lesních ekosystémech. Chilopoda a Diplopoda umožnila charakterizovat každý soubor lesních typů konkrétním druhem. Isopoda dobře vymezila lokality s vysokou hladinou vody a procesem tvorby rašeliny. Vzhledem k náročným požadavkům na indikátory prostředí byl pomocí metody Indicator value stanoven Lithobius nodulipes bioindikátorem pro soubor lesních typů 5L (montánní jasanová olšina) a Lithobius pelidnus na 5Y (sleketová jedlová bučina). Také významné postavení měl druh Hyloniscus riparius a Ligidium hypnorum na 6 O/R (svěží rašelinná smrčina).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.